Bloodelfka | Blood elf memories

Ráno všechny malé děti probudilo slunce,které zářilo víc nežli obvykle.Všechny matky už dávno chystaly snídani a věci které budou jejich děti potřebovat.Bylo skoro půl 9 a tak se děti vydaly do školy.Děti šli sami.Co by jim asi tak v takovém klidném městě hrozilo? Škola byla v části města Royal Exchange .Před školou už bylo hodně dětí.Když sem přišla Mey bylo tu už tolik dětí,že se ani nemohla dostat ke vchodu.Najednou zazvonily zvony na věži s hodinami a dveře školy se otevřely.Děti se hrnuly dovnitř až na pár partiček,které ještě přebývali venku.Mezi partičkami byla i ta klučičí.Mey šla pomalu a klidně takže když už byli všichni kromě partiček vevnitř,ona teprve do budovy začala do budovy vcházet.Když byla u dveří,jedna z partiček starších žáků jí nastavila nohu tak rychle,že jim to muselo vyjít.Ale nevyšlo.Mey přeskočila nohu a s naprostým klidem šla dál.Kluk,který jí nastavil nohu se na to nevěřícně díval.Dívka si ho nevšímala,ale někdo si všímal jí.Byl to Trenas a Leon. Oba měli skoro otevřenou pusu údivem.Když ale odbilo za 5 minut 9,všichni už se vydali do budovy. Kluci,Mey i Karin byli i s ostatními malými dětmi v jedné třídě.Styl třídy byl takoví,že tu byly dřevěné lavice a u nich stolečky.Lavice byly po jednom.Když odbylo 9,do třídy vstoupil svalnatý elf,který se podíval po dětech.Ty,jak už je zvykem vstaly a když jejich učitel pokynul rukou, sedly si.Nejdříve se všichni představili.Pak se představil i učitel a zeptal se,zda mají všichni pero,kalamář a knihu.Všichni kývli a tak začala hodina elfského jazyka.Blood elfský jazyk je jiný než náš,to každý jistě ví.Mají jiné písmo i výslovnost.Než se děti naučily 10písmen trvalo to celý vyučovací den.Zítra budou mít počty....Děti se rozeběhli do všech koutů města a běželi domů na oběd.Oběd byl jako vždy lahodný.Pozítří měli umělecký den.Zpívali nebo malovali.Další den byl zeměpis a dějiny.Tyto dva předměty Mey velice zajímaly.Den na to měli ve škole hodinu cizích jazyků.Učili se univerzální jazyk hordy-Orcish.Další den mívaly od všeho něco na zopakování,co se ten týden naučili nebo chodili na různé přednášky či do přírody.Po těchto 6 dnech bylo zasloužené volno pro všechny.A tak to v Silvermoonu chodilo týden co týden,měsíc co měsíc,rok co rok.Od prvního dne ve škole uběhly 4 roky a Mey měla 10 let.Tento rok školy měl být zvláštní.V 10 letech se totiž děti rozhodují zda budou vést normální život ku prospěchu rozvoje lidu nebo se stanou ochránci blood elfů , zákona a celé hordy-válečníky.Všechny děti už uměli velice dobře číst a psát i počítat,takže jim chybí už jen jedno-Vyšší vzdělání-Kultura nebo Válečnictví.Většina už věděla co zvolí až na Mey a pár jedinců.,,Mey,zlatíčko,nevybírej válečnictví!Prosím,měj rozum a poslechni!"prosila matka svou jedinou dceru. .....,,Ty víš proč si chci vybrat válečnictví.Chci pomáhat a konat dobro nebo zlo pro dobro.Ve škole nám navíc říkali,že si do toho nemáme nechat mluvit,protože je to naše rozhodnutí a ovlivní celý náš život."řekla Mey a nemohla se pak ani dostat ke slovu protože by nebylo s kým.Matka se šla ven projít,aby to rozdýchala.Ne aby rozdýchala to,že chce konat dobro,ale to,že jestli se Mey něco stane,nikdy jí to nikdo neodpustí a ona sama by s tím nedokázala žít.Mey si to špatně vyložila a trochu uraženě si šla lehnout a nakonec spát.Zítra je přeci den,kdy se všichni dozví,kdo bude co studovat.Musí se prospat,aby zítra neklopýtla před náměstím plným lidí.Tato noc byla klidná a svěží.                                                        by vnitřní ninja narvssas.blog.cz

Krásný začátek mnoha osudů,co myslíte?

Blood elf-way of the little girl 2

,,Mey,pozítří jdeš poprvé do školy.Zítra ti pujdeme vybrat na trh pomůcky, ano? " ,,Ano,maminko."Holčička přikývla a vyběhla po schodech nahoru do svého pokoje.Měli ve městě dvoupatrový dům.Ne velký,ale dvoupatrový.V přízemí byla jen kuchyně a skladiště věcí a v druhém patře byly dva pokoje.Její a máminčin.Ve městě bylo stále jaro,léto nebo podzim a tak žádný dům neměl topení.Blood elfové vařili v kamnech nebo na otevřeném ohni a jedli ulovená zvířata nebo ovoce,zeleninu,zkrátka vše co jim příroda nabízela.Elektřinu vůbec neznali až na blesky při bouři.Nájem nemuseli platit,ale poplatky ano.Poplatky za to,že je stráže budou chránit před normálními nebo těmi nejohavnějšími stvoření,jaké vesmír kdy viděl.Lidé se většinou znali-tedy myšleno dospělí.Trenas tu měl kamarády,protože tu byl s otcem před rokem na nějaké důležité schůzi.V tu dobu poznal své nynější přátele.Oba-Mey i Trenas pocházeli z vesničky West Sanctum.Bylo tam všem dobře,ale před měsícem jí přepadli Murloci.Ne že by si blood elfové nedokázali poradit s takovým malým problémem jako jsou Murloci,ale ve vesnici nebylo moc vojáků a také teď byly vojenské síly potřebovány jinde. Nikdo při útoku nezahynul a tak se tato událost dostatečně přehlížela.Pokud je lid v bezpečí nebudou se riskovat další životy pokud to není nutné.Jistěže mě ztráta naší vesnice rmoutí,ale v tuto chvíli je to vedlejší záležitost.Toto prohlásil král Silvermoonu(král-boss,budu mu říkat takto,protože se mi to zdá lepší)                              by vnitřní ninja

V kuchyni se smažila večeře.Mey tu vůni měla velice ráda,protože věděla ,co bude k večeři. Smažená ryba.Milovala smaženou rybu!Ihned utíkala z pokoje dolů a dívala se na maminku , jak připravuje večeři.                       By narvssas.blog.cz

Nejen tu se připravovala večeře-a to ryba,kdesi jinde ve městě seděl u stolu Trenas a doslova mu už tekli sliny.Také byl rád,když je smažená ryba k večeři.

,,Pojďte!Večeře je už hotová!"zavolaly obě maminky a podávali rybu na stůl.U Trenase se pomalým krokem loudal k večeři Teodor-jeho otec.U Mey už nikdo kromě jí a maminky nebyl,takže už mohly začít jíst.Zato u Trenase...chlapec by nejraději vstal a popostrčil otce k rychlejší chůzi,ale věděl,že jeho otec si odpočinek zaslouží.,,Ale já si tu večeři zasloužím stejně,jako on odpočinek,,řekl si v duchu Trenas a tvářil se ublíženě.Ale to by nebyla jeho normální mamka a odpověděla mu už nahlas:,,A zacopak,mladý pane?" ,,Mami,prosím,přestaň už všem okolo číst myšlenky.Já vím že to umíš jsem hrdý na to že umíš věštit a číst myšlenky,ale prosím,nepracuj doma."Máma se na syna upřímným úsměvem usmála a jelikož Teodor už dorazil ke stolu,začali jíst.

Po večeři se šli všichni z obou rodin umýt do koupelny a šli spát.

Ráno se jako první probudila Mey.Nechala mámu spát,věděla že si potřebuje odpočinout. Sedla si do křesla a začala lisovat jednou knihou.Číst úplně ještě nedovedla,ale jí zajímali obrázky.Na jednom viděla mocného čaroděje,jak čaruje jedno kouzlo.Otočila stránku a uviděla rytíře,svatého válečníka,paladina.Ten zrovna tasil meč a byl napůl rozběhnutý do boje.Mey uslyšela kroky a tak knihu zavřela a vrátila ji na své místo,které bylo v knihovně. Zrovna,když položila do knihovny knihu,objevila se tu její máma.,,Dobré ráno,maminko." Řekla zdvořile dceruška.Matka jí to oplatila.K snídani měly chléb s mlékem a sýrem.

,,Děkuji za snídani,byla dobrá."řekla Mey a odhopsala se nahoru převléci do městského oblečení vhodnému do města.Byly to šaty.Bílo světle žluťounké šaty.Jejich vzor byl obyčejný ,až na motýlka v pravém horním rohu,u krku.Ten byl jasně žlutý.Zkrátka,když to shrnu: Byly to krásné šaty,ale existovali i lepší a krásnější.Matka se také převlékla a obě mohly vyrazit na trh.

Na trhu bylo vidět dost malých dětí,ale i větších až po ty které už musely chodit na vysokou školu,či něco jiného.Stánkaři si dnes libovali.Bylo tu tolik elfů,kteří potřebovali nakoupit. A u koho jiného než u stánkařů.V davu byla vidět i nějaká mála dívenka,která na sobě měla skvostné šaty posázené malými kamínky a drahokamy.Ta si to řinula za někým,kterého Mey identifikovala,jako jejího otce a matku.Když Mey s matkou šli ještě hlouběji do davu,uviděla blonďaté vlasy.Tušila komu patří-Trenasovi.Chlapec se otočil čirou náhodou zrovna směrem,kde byla Mey a uviděl její hluboké zelené oči a polodlouhé zrzavé vlasy.Tentokrát ani jeden pohledem neuhnul,ale Mey musela,protože jí matka zavolala ať si pospíší k jednomu stánku.Mey se tedy otočila  a doběhla svou matku.Uviděla stánek s knihami. Matka už si jednu prohlížela.Byla bílá a na obalu po stranách měla různé zamotané různě tlusté čary.Matka se podívala  na Mey a očima se jí ptala jestli se jí ta kniha líbí .,,Moc.Je to nejhezčí kniha kterou sem kdy viděla."(pro objasnění:ty knihy nebyly popsané ale prázdné . Jako sešity na geometrii.Jenže tyhle měly pevnou vazbu tak jim říkám knihy)Matka tedy zaplatila za knihu a vložila jí do košíku,který si vzala z domu.Šly dál.nyní byly u stánku s kalamáři a pery.Kalamáře byly skoro stejné až na pár,který byl noblesní a přepychový. Matka koupila normální a zeptala se Mey,jaké chce pero.Bylo tam růžové,modré,černé , červené,oranžové,bílé,fialové a zelené.Mey ukázala na fialové a když ho koupily,šly zas dál. Když se tak procházely,zjistili,že už vlastně všechno mají.Tak se otočily a šly směr domov. Když,ale stále byly v tom davu,nějaký muž omylem strčil do Mey a ta zase setrvačností strčení do jedné holky.Asi stejně staré jako ona.,,Promiň..."řekla Mey ještě dřív než se po pádu cokoliv stalo.,,Já ti dám promiň.Proč do mě strkáš?Nebýt toho davu už sem na zemi!" Mey se na ní divně dívala uviděla hnedé dlouhé vlasy stočené do drdolu a v košíku ,který nesli její rodiče uviděla ty dva přepychové kalamáře,knihu potaženou pravou kůží a modré pero. Dívka se nafoukaně otočila a šla si to zas tam kudy měla namířeno.Mey jen slyšela:,,Oh,Karin ,nestalo se ti nic?Je to divná holka,že jo?Jen tak do tebe strčí...."víc už Mey neslyšela a slyšet ani nepotřebovala.Karin jo?Tak tebe si zapamatuju!řekla si v duch Mey a vyrušil jí ten pán, Který do ní strčil.,,Omlouvám se,nechtěl sem vám způsobit takové potíže.",,To je dobrý" řekla Mey a i s matkou šla dál domů.