,,Mamí!Už tam budem?",,Ještě ne broučku"vůz jel dál a dál.malá dívenka položila hlavu na maminčina kolena.Maminka jí začala vískat ve vlasech a holčička se usmála a zavřela oči.
Vůz s sebou najednou trhl.Dívka se probudila a podívala se před sebe.Zastavili,protože dojeli,kam dojet měli.Holčička se začala smát a radovat a vyskočila z vozu a začala pobíhat po cestě,která vedla k městu.Silvermoonu.Z vozu začali vystupovat i ostatní.S nimi i malý chlapec.Mohlo mu být stejně jako holčičce.Maminka se rozeběhla za holčičkou a chtěla jí uklidnit,ale než se jí to podařilo,holčička spadla na kamenitou cestu.Kolena měla odřené,že až na některých místech byla vidět krev.Hoch se tím směrem otočil,povzdechl a čekal,že bude dívenka plakat.Ale bylo ticho.Kluka to přimělo otočit se směrem k holčičce a uviděl,jak se s odhodlanou tváří beze smutku, bez pláče, zvedá z cesty a nevydá ani hlásku.Hocha to překvapilo.Každá dívka v jejím věku by začala plakat jen kdyby upadla,natož když by jí tekla krev.To už se ale k dívence rozběhla její maminka a křikla:,,Mey,dítě,není ti nic?" dívenka se na ní otočila a odpověděla:,,Ne,to bude v pořádku neboj mami." Hoch se na dívenku stále díval a pomyslel si:,,Tak Mey...jmenuješ se Mey"všichni ,kdo jeli vozem,se vydali do velikánského,nádherného města před nimi.Hoch měl stále zrak upřený na Mey.
Mey...té to neušlo a podívala se jeho směrem.Hlavu neotočila,jen oči,krásné zelené oči,které mají všichni blood elfové byly upřené na chlapce.Ten si toho všiml a otočil hlavu někam jinam,aby unikl pohledu,který prozradil,že ji pozoruje. By vnitřní ninja
Když skupina elfů dorazila do města,dospělí se mezi sebou objímali a podávali si ruce.
,,Trenasi!!!Jsi to ty?"chlapec se otočil za hlasem a tam běželi kluci-jeho kamarádi . ,,Leone!Rok jsme se neviděli,že je to tak kamaráde?řekl Trenas a objal Leona.Kamarádi se na sebe usmáli a začali si povídat o všem možném.Mey odešla od skupiny dospělých,kteří si jí stejnak nevšímali.Utíkala k nedalekému umělému jezírku a podívala se do něj.Sama.Sama ode všech elfů,kteří byli zde přítomní. Nikoho kromě své matky neznala a ta se teď bavila s někým jiným....pohlédla do vodní hladiny a dotkla se jí jedním prstem.Voda začala jako obvykle vytvářet kruhy.Mey se vody dotýkala znovu a znovu.Fascinovala jí přírodní vlastnost vody.Tak tam stála a prohlížela si vodní hladinu.Trenas se ohlédl a tím přerušil povídání s kamarády.Hledal tu malou dívenku.Nikde v dohledu ji neviděl až...přece!Uviděl jí u jezírka,jak pozoruje vodní hladinu a je sama.Doslova sama.Elfové kolem procházeli bez jediného pohledu na ní.Nikdo si jí nevšímal.Ani její matka,ale té se to musí prominout,baví se s ostatními,které už roky neviděla.Sama...sama ode všech...proč?pomyslel si Trenas.Jeho kamarádům už došlo kam se dívá a tak si neodpustili otázku:,,Trene,kam se díváš?",,....Co?Ale nikam...",,No jasně že nikam"pošeptal Leon druhému kamarádovi s šibalským úsměvem.Trenas už se vrátil duševně ke kamarádům a znovu si začali povídat.
,,Mey,pojď půjdeme už domů,musím doma ještě něco dodělat."řekla máma Mey a chytla ruku dívky a ta tedy šla s úsměvem na tváři za ní.